|
|
Vliv podávání n-3 polynenasycených mastných kyselin na ukazatele zánětu u pacientů s dlouhodobou parenterální výživou
Svěchová, Hana ; Novák, František (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
SMOFLipid® je v klinické praxi běžně používaná tuková emulze pro parenterální výživu. Sledovali jsme, jak se po obohacení emulze SMOFLipid® o n-3 polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) ve formě druhé emulze, Omegaven® , změní zastoupení mastných kyselin ve fosfolipidech plazmy a erytrocytů, koncentrace cytokinů v séru a v in vitro kultuře plné krve stimulované lipopolysacharidem (LPS) a hodnotili jsme také změny v oxidoredukční rovnováze. Osm pacientů na dlouhodobé domácí parenterální výživě dostalo postupně obě emulze, SMOFLipid® (6 týdnů) a SMOFLipid® +Omegaven® (4 týdny). Mezi oběma druhy výživy jsme nezaznamenali významné rozdíly v základních laboratorních a klinických parametrech. Obohacení emulze SMOFLipid® o Omegaven® vedlo ke zvýšenému zastoupení kyseliny eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA) v totálních fosfolipidech plazmy a podíl EPA stoupl také ve fosfolipidech erytrocytů, zatímco zastoupení DHA se již neměnilo. Tyto změny byly u fosfolipidů plazmy i erytrocytů kompenzovány především poklesem podílu kyseliny linolové a arachidonové (n-6 PUFA). V séru pacientů byly po obou typech výživy zvýšené koncentrace IL-6 a TNF-α. Při výživě se SMOFLipid® +Omegaven® klesla po stimulaci in vitro kultury plné krve LPS produkce IL-6 o 36%, produkce TNF-α poklesla dokonce o 60%. Mezi emulzemi nebyl...
|
|
|
Zánětlivá odpověď po implantaci absorbovatelných koronárních stentů vs. lékových stentů druhé generace.
Novotný, Vojtěch ; Šťásek, Josef (vedoucí práce) ; Kala, Petr (oponent) ; Kočka, Viktor (oponent)
Souhrn Koncept vstřebatelných stentů (BVS) vznikl již v 90. letech 20. století, prvním komerčně dostupným koronárním vstřebatelným stentem byl nicméně Absorb BVS v roce 2011. Disertační práce se zabývá aspekty práce s tímto typem BVS a jeho použitím v reálné praxi. Zaměřili jsme se na zkoumání zánětlivé odpovědi po implantaci Absorb BVS ve srovnání s osvědčeným metalickým lékovým stentem 2. generace (DES). V úvodu práce je systematicky rozebrána problematika BVS od historie, přes složení BVS a techniku implantace až po dostupná literární data. Druhým tématem je zánětlivá odpověď po implantaci koronárních stentů, přinášíme přehled dostupných dat ze studií a představení zánětlivých markerů, které jsme v hlavní práci stanovovali. Předkládaná práce zahrnuje tři hlavní studie. Pilotní studii, ve které jsme ověřili v literatuře popisovanou systémovou zánětlivou odpověď na trauma koronární tepny způsobenou provedením perkutánní koronární intervence. Ověřili jsme, že zvolené laboratorně stanovené markery systémového zánětu (hs-CRP, IL-6 a sérový amyloid A) signifikantně stoupají v čase 24/48 hodin od provedení PCI oproti bazální hodnotě. Na tuto pilotní studii přímo navazovala Randomizovaná studie, ve které jsme na základě randomizace implantovali pacientům se stabilními formami ICHS dva různé typy stentů -...
|
|
|
Intra-amniotic Inflammation in Women with Preterm Labor with Intact Membranes - Clinical and Experimental Aspects
Stráník, Jaroslav ; Kacerovská Musilová, Ivana (vedoucí práce) ; Šimetka, Ondřej (oponent) ; Čečková, Martina (oponent)
SOUHRN Předčasný porod se zachovalým vakem blan (PTL) představuje přibližně 40 % všech předčasných porodů. PTL je často komplikován intraamniálním zánětem (IAI), který je charakterizován zvýšenou koncentrací zánětlivých mediátorů v plodové vodě. Na základě přítomnosti mikrobiální invaze do amniální dutiny (MIAC) se rozlišují dva klinické fenotypy IAI: i) intraamniální infekce, kdy jsou v plodové vodě přítomny mikroorganismy, a ii) sterilní IAI bez přítomnosti mikrobů v plodové vodě. Oba fenotypy IAI jsou spojeny s horšími neonatálními výsledky, což podtrhuje jejich klinickou závažnost. Oba fenotypy IAI vykazují kromě přítomnosti MIAC další odlišnosti v charakteristikách intraamniálního zánětu. Těmito rozdíly se zabývá klinická část disertace. Prvním specifickým cílem klinické části bylo stanovení koncentrací interleukinu (IL) - 6 v cervikální tekutině žen s PTL komplikovaným intraamniální infekcí a sterilním IAI. Druhým specifickým cílem bylo stanovení IgGFc-binding proteinu (FcgammaBP) v amniální a cervikální tekutině žen s PTL komplikovaným intraamniální infekcí a sterilním IAI. Oba specifické cíle klinické části této disertace byly zkoumány na stejné kohortě 79 žen s PTL. Přítomnost obou fenotypů IAI byla spojena se zvýšenými hladinami IL-6 v cervikální tekutině. Mezi jednotlivými fenotypy IAI však v...
|
|
|
Využití imunologických markerů v managementu předčasného porodu
Korečko, Vladimír ; Novotný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Roztočil, Aleš (oponent) ; Měchurová, Alena (oponent)
Strukturovaný souhrn Cíl studie: Porovnání diagnostické spolehlivosti, přesnosti a bezpečnosti amniocentézy a vyšetření Interleukinu- 6 v plodové vodě při diagnostice nitroděložního zánětu u pacientek s předtermínovým předčasným odtokem plodové vody Typ studie: Prospektivní kohortová studie Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF UK a FN Plzeň Soubor a metodika: Prospektivně jsme vyšetřili pacientky s pPROM mezi 23. a 34. týdnem gravidity v letech 2014-2017. Všem byla provedená amniocentéza a stanovení hladiny IL-6 v plodové vodě, leukocytů a bakterií v plodové vodě i vyšetření mateřské krve na parametry zánětu. Výsledky byly porovnány s histologickým vyšetřením placenty po porodu na přítomnost chorioamniitidy. Na základě toho byla stanovena senzitivita, specificita, negativní a pozitivní prediktivní hodnota, falešná pozitivita i negativita a přesnost testu se zhodnocením statistické významnosti. Dále byla hodnocena proveditelnost a výskyt peroperačních komplikací, jakož i riziko sekundární infekce při pokračovaní gravidity sériovými amniocentézami v týdenních intervalech. Hodnotilo se i prodloužení gravidity v dnech při negativním výsledku. Výsledky: Bylo vyšetřeno 60 pacientek. U 23 z nich byla prokázána a u 37 z nich vyloučena histologická chorioamniitída. Nejlepší diagnostické...
|
|
|
Sensing of MPyV infection by innate immunity sensors
Rjabčenko, Boris ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Anděra, Ladislav (oponent) ; Mělková, Zora (oponent)
Senzory hostitelských buněk rozpoznávající molekulární motivy vlastní patogenům a mechanismy vrozené imunitní odpovědi na infekci myším polyomavirem (MPyV), byly hlavními tématy této práce. Zjistili jsme, že během ranné faze infekce neindukuje MPyV produkci interferonu (IFN) ale indukuje produkci interleukinu-6 (IL-6) a dalších cytokinů aniž by byla inhibována replikace virů. Cytokinové mikroprostředí změnilo fenotyp sousedních neinfikovaných fibroblastů směrem k fenotypu podobnému fibroblastům spojeným s buněčnou transformací (cancer-associated fibroblast; CAF). Identifikovali jsme Toll-like receptor 4, senzor vrozené imunity, který je zodpovědný za produkci IL- 6 během infekce. Ve snaze určit, zda a kde se viriony uvolňují z endozomálních kompartmentů do cytosolu, jsme zjistili, že hydrofobní domény minoritních kapsidových proteinů vystavené na povrchu virionů po jejich částečném rozložení v ER, hrají důležitou roli v účinné translokaci virionů z lumen endoplazmatického retikula do cytosolu. Ačkoliv se částečně rozložené viriony objevují před transportem do jádra "nahé" v cytosolu, virová DNA není v této fázi infekce rozpoznána cytosolickými sensory. Rozpoznání MPyV vedoucí k produkci IFN nastává až během replikace virových genomů v buněčném jádře. Mutantní virus, defektní ve vstupu do jádra,...
|
|
|
Mechanisms of artralgia in targeted therapies for cancer
Mráčková, Monika ; Büchler, Tomáš (vedoucí práce) ; Šírová, Milada (oponent)
Mnoho protinádorových cílených terapií má za následek neinvazivní bolesti kloubů, artralgii. Mechanismus signalizace bolesti v artralgii není zcela pochopen, ale mnoho studií vede k závěru, že zánětlivé cytokiny hrají důležitou roli v artralgii. Zvláště interleukin (IL)-6 byl detekován ve vysokých hladinách plazmatického séra pacientů léčených terapií anti-vaskulárním endoteliálním růstovým faktorem (anti-VEGF). I když se zdá, že IL-6 je klíčovým faktorem způsobujícím artralgii, byly popsány i další možné mechanismy. Tento článek poskytuje přehled známých informací o vztahu cytokinů a bolesti kloubů. Udává také návrhy možné léčby a budoucího směřování výzkumu léčebných postupů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv podávání n-3 polynenasycených mastných kyselin na ukazatele zánětu u pacientů s dlouhodobou parenterální výživou
Svěchová, Hana ; Novák, František (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
SMOFLipid® je v klinické praxi běžně používaná tuková emulze pro parenterální výživu. Sledovali jsme, jak se po obohacení emulze SMOFLipid® o n-3 polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) ve formě druhé emulze, Omegaven® , změní zastoupení mastných kyselin ve fosfolipidech plazmy a erytrocytů, koncentrace cytokinů v séru a v in vitro kultuře plné krve stimulované lipopolysacharidem (LPS) a hodnotili jsme také změny v oxidoredukční rovnováze. Osm pacientů na dlouhodobé domácí parenterální výživě dostalo postupně obě emulze, SMOFLipid® (6 týdnů) a SMOFLipid® +Omegaven® (4 týdny). Mezi oběma druhy výživy jsme nezaznamenali významné rozdíly v základních laboratorních a klinických parametrech. Obohacení emulze SMOFLipid® o Omegaven® vedlo ke zvýšenému zastoupení kyseliny eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA) v totálních fosfolipidech plazmy a podíl EPA stoupl také ve fosfolipidech erytrocytů, zatímco zastoupení DHA se již neměnilo. Tyto změny byly u fosfolipidů plazmy i erytrocytů kompenzovány především poklesem podílu kyseliny linolové a arachidonové (n-6 PUFA). V séru pacientů byly po obou typech výživy zvýšené koncentrace IL-6 a TNF-α. Při výživě se SMOFLipid® +Omegaven® klesla po stimulaci in vitro kultury plné krve LPS produkce IL-6 o 36%, produkce TNF-α poklesla dokonce o 60%. Mezi emulzemi nebyl...
|
host ::
RSS.